V čase karantény by měl být rodič spíše kamarád.

Období karantény je pro mnohé rodiče většinou další starostí než-li radostí .Rodiče mladších žáků mají problémy s hlídáním svých dětí, vyplněním programu pro ně a v neposlední řadě, odpovídání na nekončící otázky :

KAM PŮJDEME?

CO BUDEME DĚLAT?

PROČ NEMŮŽEME NIKAM JÍT

A mnoho dalších .

  • Pro rodiče to bývá přímo období stresu a smutku, kdy svým dětem nemůžou dopřát TO, co by si děti přály. Pak tady máme  děti, jejichž rodiče se svých ratolestí potřebují doslova „zbavit“, aby měli chvíli klidu a odpočinku pro sebe. Děti jsou neukázněné, divoké a hlasité a karanténa je pro rodiče noční můrou. Ať už patříte do kterékoliv skupinky rodičů, jedno nás rodiče musí spojovat a to je láska k našim dětem.

Jestli chcete, aby mělo vaše dítě ve škole výsledky, aby vás poslouchalo, aby vás respektovalo, aby vám důvěřovalo.Jestli vaše výchova vypadá  spíše jako  krocení divé zvěře, než-li milující rodič, musíte si mezi sebou vybudovat přátelský vztah založený na lásce a radosti a nikoliv na strachu a vydírání.

Např. ..Pokud si neuklidíš, nikam nepůjdeme! Jestli to neuděláš, zabavím ti tablet! Vkládáte tímto způsobem do dětí vzorce pro život a ne zrovna ty správné. Toto dítě se naučí jednat pak pouze pod tlakem a pohrůžkou a nikdy dobrovolně, pokud mu nebude něco hrozit, nevyvine vlastní iniciativu. Vyzkoušejte např. Jestli mi pomůžeš uklidit kuchyň, pomůžu ti s pokojem, můžeme si u toho povídat. Nebo ..Jsem ti moc vděčna, že mi pomůžeš s úklidem, jsi úžasná dcera/syn. Vím, že je to pro tebe otrava  a proto si toho moc vážím. Děkuji ti….Vím, že je tvůj tablet mnohem zábavnější než já, ale přesto potřebuji, abys mi věnoval/a chvíli času. Jak rychle vyhovíš ty mě, tak rychle se splní i tvá přání J.

Pro mě je karanténa úžasným obdobím , kdy mám možnost si čas se svými dětmi naplno užít. V tomto období  máme my rodiče možnost vytvořit si s dětmi úžasný vztah, vybudovat důvěru a upevnit vzájemná pouta. Povinnosti, úkoly, vstávání, mučení na hudebních nástrojích, kroužky, vystoupení, závody,…to vše je na chvíli pryč. Ano, učíme se, probíhá domácí studium, ale,….Uvolněte se a buďte chvíli také dítě. Bavte se, naslouchejte si, nocujte ve stanu, udělejte si bunkr v obýváku, v noci stezku odvahy v lese, závody v plavání na jezeře, noční letní kino, vyspávání do oběda, zmrzlina místo polévky. Pro jednou se nic nestane! Vždyť máme volno! Nic z toho pořádně finančně nic nestojí a přesto to stojí za to.

Děti jsou mi úžasným učitelem i přítelem. A přesto, že i v těchto chvílích u nás doma povinnosti a režim máme neustále, drobné milé ústupky činí děti šťastnějšími a rodiče jsou v očích dětí prostě ti nejlepší.

Pamatujete na okamžik, kdy jste své sladké děťátko drželi ve svém náručí poprvé? Bylo prostě dokonalé a pořád dokonalým je. Nebo ne? Zamyslete se:

  • Kdo vaše dítě ovlivňuje nejvíce?
  • Kdo s ním tráví nejvíce času?
  • Kdo mu vštěpuje od plenek způsoby chování a komunikace?
  • Kdo ho tomu všemu naučil?
  • Kdo to přehlížel a nechtěl vidět?

Ano, jsme to my, rodiče! Rodiče, kteří většinou svá výchovná selhání omlouvají špatnou dobou, kolektivem ve škole, učitelem, který si tzv. zasedl, špatnou školou, špatnými sousedy, atd….

Učitelé pracují s tím, co jim my rodiče do školy přivedeme. Nemají pravomoci rodiče . Můžou dítě učit školních znalostí, chování, lidskosti, ale pokud je život dětí zcela odlišný od slov učitele, nikdy je nepochopí, neboť jejich hloubku neprožije. Uvědomte si, že pořád je to to sladké děťátko a to jak se naše dítě projevuje je výsledkem naší péče. Naši domácnosti, naši lásky, našich mentálních vzorců a celkově rodinných vztahů. Jestli se vám chování vašeho dítěte nelíbí, zapracujte na sobě!

V období karantény máte skvělou příležitost na sobě pracovat vzájemně. Ty největší radosti světa paradoxně nic nestojí! A můžete mít nejkrásnější prázdniny, které změní váš život. Nebuďte diktátor, ty nemá nikdo rád. Ani vaše dítě! Buďte upřímní rodiče, kteří se nestydí ukázat únavu a slabost.  Požádejte své děti o pomoc, požádejte je o radu, požádejte je o klid, požádejte je o lásku. Kdo rozkazuje, vyžaduje poslech. Není vděčný za poslech, neboť to považuje za samozřejmost a právo rodiče. Kdo žádá, očekává, že bude žádosti vyhověno. Komu je vyhověno, je vděčný a rád.

Jestli je vaše dítě nezodpovědné, hlučné, neposlešné, ……je odrazem svého domova. Odrazem chování se rodičů mezi sebou. Jak jednáte a zacházíte svými dětmi, tak jednají a zacházejí se svými kamarády a spolužáky vaše děti. není to jejich selhání a ostuda. Ale nás rodičů.

Netrestejte je,že si nezaslouží to či ono, protože se vám nelíbí jejich chování. Zamyslete se, jakým podílem jste k jejich výsledku přispěli vy sami. Byli jste důslední? Věnovali jste jim dostek času? Měli doma k učení klid? Nebyly v rodině spory? Rozvod? Nemoc? Udělejte si krásné karanténní prázdniny a promluvte si. Výsledky budou překvapující.

Přeji vám překrásné dny v lásce, ve zdraví a v pohodě .Buďte dětem přítelem a oni vám vykvetou. Uzdraví se a budou prosperující ve všech oblastech jejich kouzelného dětství.

S pozdravem Katarína

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *